K zakladatelům rodu patřili ve 14. století zeman Martin z Újezda a jeho syn Mikuláš Chudý z Újezda. Mikuláš Chudý získal od Václava IV obec Lobkovice u Mělníka a odtud pochází název rodu. Získal však řadu dalších panství a díky němu se z nevýznamné šlechtické rodiny stal jeden z předních aristokratických rodů. Během vývoje se vytvořilo několik rodových větví. V roce 1918 přišli Lobkowiczové o většinu majetku i šlechtický titul. Přesto hlava rodiny rozhodla v roce 1919, že místo se německého přepisu Lobkowitz se rod bude nadále psát Lobkowicz, tedy staročesky. Aristokratický titul byl rodu Lobkowiczů vrácen belgickým králem Badoiunem I v roce 1958. Je to tak jedna z mála českých šlechtických historických rodin s platným šlechtickým titulem. Český zákon o zrušení šlechtických titulů v roce 1918 nemyslel na získání či znovunvrácení titulu v jiné zemi. Zabavený majetek byl u nás Lobkowiczům vrácen po roce 1990, např. Lobkovický palác, zámky v Mělníku, Nelahozevsi, Roudnici nad Labem, Křimici atd.
